7. 5. 2018
Sotva by zakladatele Ervína Schlesera a Miloslava Vodu ve chvíli, kdy po náročné směně odložili pracovní oděv a v provizorní kanceláři zřízené v maringotce zasedli k fakturám, napadlo, v jaké kondici bude jejich začínající firma po pětadvaceti letech. Že se zařadí mezi lídry trhu s povrchovými úpravami kovů ve střední Evropě, že se od jedné kabinky na práškové lakování v malé hanácké obci Pňovice propracuje k velkokapacitním zinkovnám a lakovnám na 5700 m² v moderním areálu v Olomouci, že bude zaměstnávat více než 70 lidí několika národností, že její zákazníci od Normandie až po Finský záliv budou patřit k evropským i globálním lídrům v segmentu velkoobchodní logistiky… V předkládaném jubilejním sborníku chceme krátce načrtnout tento příběh. Příběh, který začíná v cirkusové maringotce v Tršicích. A jsme si plně vědomi toho, že bez vás, našich zákazníků a dodavatelů, a stejnou měrou bez vás, našich zaměstnanců, by se nikdy neuskutečnil. Za to vám patří náš dík.
David Voda, Dagmar Schleserová, Ervín Schleser, Miloslav Voda†
Po celou dobu existence firmy je příznačné intenzivní budování spojené s pořizováním a neustálou obnovou technologií povrchovým úprav – podle toho, jak ji formovaly požadavky trhu. Na samém začátku, v roce 1994, stála budova kamenické výroby v 18 kilometrů vzdálené zemědělské obci Tršice. Z té vznikla první automatická prášková lakovna, ve které se horlivě lakovalo až do roku 2009. Současně ovšem (už od roku 1996) probíhala revitalizace a automatizace staré galvanické linky alkalického zinkování v areálu bývalého národního podniku Sigma v olomoucké čtvrti Chválkovice. O tři roky později začala v jejím těsném sousedství vyrůstat na zelené louce hala s galvanickou linkou a kyselým elektrolytem. Tu firma spustila v roce 2002. Ve své době patřila k nejmodernějším provozům – disponovala největšími vanami v republice! Původní alkalická linka roku 2004 prošla radikální přestavbou. To ovšem nebylo vše, stále se budovalo: montážní a skladovací hala (2008), lakovna, technologie Decoral a sklad barev (2010), proběhla přestavba bývalé kotelny na automatickou linku práškového lakování (2007), rekonstrukcí prošly laboratoře a neutralizační stanice (2012), osazení nové automatické linky pro hromadné zinkování (2015) a konečně v letech 2016 až 2018 výstavba třetí haly s velkokapacitní linkou alkalického zinkování. Všechny tyto stavby nesou typické znaky tvůrčího postupu zakladatelů: vysoká míra vlastní zkušenosti, improvizace, svépomoc a samozřejmě také spolupráce s lokálními dodavateli. Konečně tak to v malých a středních rodinných firmách (ta naše dosáhla dosavadního maxima v roce 2014 – 4 miliony eur!) chodí.
První desetiletí firmy bylo ve znamení elektrostatického a elektrokinetického práškového lakování. To tvořilo nejprve 100 procent, později až 80 procent obratu. V Tršicích nejprve na švédské automatické lince Trinco Nordson z „druhé ruky“, v Olomouci pak především na nových technologiích americké firmy Nordson a české firmy Surfin. Když skončil provoz v Tršicích a vyrostly nové linky pro ruční i automatické práškové lakování v Olomouci, vrhli jsme se na velkoobchod s práškovými barvami Axalta (dříve DuPont), které od roku 2016 nahradily barvy Ibakimyia. Léta praxe a snaha obstát ve stále tvrdší konkurenci nás v mnoha směrech zocelili, takže jsme dnes v daném oboru skutečnými experty. Mnozí naší zaměstnanci-lakýrníci s námi zůstávají již od dob tršického podnikání a patří v nejlepším slova smyslu k firemnímu rodinnému stříbru.
Po roce 2002 výkony závěsového galvanického zinkování na obou linkách neustále rostly. Netrvalo dlouho, a zinkování převážilo nad předchozí orientací na práškové lakování. Zásadní roli při pořizování nových technologií hrál český dodavatel elektrochemie, firma M. A. G. Jablonec, po jeho převzetí pak koncern Atotech. Často jsme také stáli v první řadě při experimentálním vývoji a využívání nové technologie. Naše orientace na povrchové úpravy pro evropskou velkoobchodní logistiku vedla k tomu, že jsme mezi léty 2007 a 2009 vybudovali vlastní montážní pracoviště. V této době už se počet našich zaměstnanců blížil číslu 100. Když odezněla světová finanční krize v roce 2009, rozhodli jsme se pro další radikální krok: přechod k nepřetržitému provozu. Nejprve byl zaveden na pracovišti kyselého zinkování, později v alkalickém provozu. Pokud jde tedy o kapacitu, patříme dnes do první desítky galvanických provozů v České republice, přičemž podíl automotive na našich zakázkách je zcela zanedbatelný, což z náš činí výjimku z pravidla. Po spuštění třetí haly se čtvrtou zinkovnou přesáhne celkový výkon 20 000 m² za týden.
Přes mnohdy bouřlivý vývoj stále zůstáváme rodinnou firmou s úzkým a přátelským vztahem k našim zaměstnancům. Uvědomujeme si sociální zodpovědnost vůči všem pracovníkům a jejich osobní a rodinné problémy, s nimiž se na nás obracejí, nám nejsou lhostejné. Polovina našich zaměstnanců u nás pracuje deset a více let. Zohledňujeme rovněž ekologický a společenský rozměr našeho podnikání ve městě Olomouci: finančně podporujeme lokální sportovní kluby (FC Chválkovice, Bike Academy Opletal), místní kulturní iniciativy (časopis Listy, Dny židovské kultury Olomouc, Divadelní Flora, básnická Cena Václava Buriana) a sociálně-zdravotnická zařízení (Spolek Trend vozíčkářů Olomouc). Zapomenout nesmíme ani na Evropský sociální fond a operační programy Inovace a Technologie ministerstva průmyslu a obchodu, které též přispěly k tomu, že naše firma stále úspěšně pluje v mnohdy rozbouřených konkurenčních vlnách.